Zbyněk Ungr
| Zbyněk Ungr | |
|---|---|
| Narození | 1. dubna 1933 (91 let) |
| Povolání | redaktor |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Zbyněk Ungr (* 1. dubna 1933 Dobřív) je bývalý redaktor Československého (posléze Českého) rozhlasu Plzeň, autor rozhlasových literárních pořadů a rozhlasový publicista.[1][2]
Život[editovat | editovat zdroj]
Původ[editovat | editovat zdroj]
Narodil se do dělnické rodiny jako prvorozený syn Františka Ungra (1908–1963) a Marie Ungrové, roz. Křemenové (1914–2000) v západočeské podbrdské obci Dobřív. Rod Ungrů žil v Dobřívě po několik generací a jeho členové byli nejčastěji zaměstnáni v místní huti.[3]
Studium[editovat | editovat zdroj]
Už od raného věku jej rodiče, i přes své pouze základní vzdělání a nuzné poměry, podporovali v zájmu o literaturu. Po Obecné škole v Dobřívě (1939–1943) a navazující Měšťanské škole v Mirošově (za války Hauptschule in Miroschau, 1943–1946) pokračoval ve studiu na Reálném gymnáziu v Rokycanech (1946–1950), odkud přestoupil na Pedagogické gymnázium v Plzni (1950–1952), neboť uvažoval o učitelské dráze. V roce 1952 začal studovat na Vysoké škole politických a hospodářských věd na Fakultě společenských věd (mezi jeho pedagogy patřil např. Milan Machovec nebo Ivan Sviták). V roce 1953 přešel na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy na obor filozofie-historie, kterou v červnu roku 1957 absolvoval s titulem promovaný filozof. Po obhajobě rigorózní práce se stal doktorem filozofie (PhDr.).[4]
Přelom 50. a 60. let 20. století[editovat | editovat zdroj]
Jako čerstvý absolvent nastoupil do pohraničí na místo metodika vzdělávání v Okresním osvětovém domě ve Stříbře. S pracovním zařazením nebyl příliš spokojený, zúčastnil se konkurzu na místo hlasatele do pražského rozhlasu. Postoupil do užšího výběru, ale dopis s pozvánkou byl z nevysvětlitelných důvodů poslán do Chebu místo do Stříbra, a proto se k němu oznámení dostalo až po termínu druhého kola. Na podzim roku 1958 přešel do Plzně jako pracovník Společnosti pro šíření politických a vědeckých znalostí, opět jako metodik v odborné sekci, organizoval přednášky a semináře, mezi nejčastější témata patřilo tehdy populární téma dobývání vesmíru či různé zdravotnické novinky.[5]
Rozhlasová práce[editovat | editovat zdroj]
Do roku 1968[editovat | editovat zdroj]
První natáčení v rozhlase se zúčastnil na počátku 50. let 20. století, kdy jakožto student gymnázia zpíval v krajském pěveckém souboru. Externí redaktorská spolupráce začala až jeho pracovním přesunem do Plzně, sám nebo ve spolupráci zpracoval několik literárních příspěvků, připravoval texty na různé estrády. Na jaře roku 1964 nastoupil na stálé místo redaktora krajové redakce Československého rozhlasu Plzeň. Cesta k realizaci literárních pořadů nebyla jednoduchá, nejprve mu bylo přiděleno místo redaktora v zemědělské rubrice, následovala sekce státní správy a nakonec obor školství a kultura. Funkci literárního redaktora zastával toho času František Fabian. Redaktor Ungr se podílel na přípravě např. Kulturního měsíčníku, kde uplaňoval také příspěvky z literatury. V krajové redakci se dělala další témata: divadlo, film, osvěta, lidová tvořivost, školství, věda atd. Velkou akcí býval Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech.[5]
Mezi lety 1968–1990[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1968 měl v práci potíže, neprošel v kádrových prověrkách, v posudku měl napsáno následující zdůvodnění: “Soudruh nebyl pro výkon redaktora schválen stranickou komisí a nemůže nadále tuto práci vykonávat. Bylo jednoznačně rozhodnuto, že ZO KSČ politickou záruku za s. Zbyňka Ungra nepřebírá a že musí odejít z funkce redaktora. Je třeba trvat na tom, aby odešel ze studia, a to z toho důvodu, že práci z politických důvodů vykonávat nemůže.”[6][3] Dosavadní redaktor František Fabian byl přinucen k odchodu, literární úsek zůstal neobsazený a literární příspěvky, které přebíraly i další stanice, z plzeňského rozhlasu zcela vypadly. Nastálou situaci bylo třeba řešit, a proto prací s literaturou byl pověřen Zbyněk Ungr, paradoxně se tak splnil jeho velký sen, byť mu kdykoliv hrozilo propuštění. Postupně navázal spolupráci s hlavní redakcí literárně dramatického vysílání v Praze a dostával tak do vysílání příspěvky nejen z plzeňského literárního prostředí. V rozhlasu zůstal trpěn i pro další roky a připravoval řadu pořadů pro region i pro Prahu. Jeho redaktorská práce obnášela nejčastěji zpracování úvodního slova, výklad k autorovi a k vybranému dílu. Podílel se například na pořadech: Četba na pokračování, Chuť domova, Pokračování za pět minut, Stránky na dobrou noc (kolem 300 příspěvků), Na nedělní vlně, Pořad dokořán, Echo. Také připravoval půlhodinový pořad Bio-Ilusion, který se zabýval filmy natočenými podle literární předlohy. Skládal se z četby knihy, zvukových ukázek z filmu a redakčního komentáře.[7]
Po roce 1990[editovat | editovat zdroj]
Po roce 1990 se program plzeňského rozhlasu zaměřoval na posluchače v západních Čechách, dělalo se hodně četby, vznikly řady Příběhů s úsměvem, Příběhy s tajemstvím o lásce. Připravoval Nepovinnou četbu pro každého nebo Malé literární toulky. V roce 1994 odešel do důchodu a ještě následujících zhruba 5 let s rozhlasem spolupracoval, naposledy na pořadu Myšlenky pro dnešek a na různých medailoncích osobností.[6]
Spolupráce s osobnostmi[editovat | editovat zdroj]
Během své mnohaleté rozhlasové práce spolupracoval s celou řadou osobností, rád vzpomíná například na natáčení příspěvku s herečkou Olgou Scheinpflugovou, vědcem Františkem Běhounkem či malířem Cyrilem Boudou. Svým jménem pokrýval příspěvky básníka Josefa Hrubého, který nesměl oficiálně publikovat.
Se spisovatelkou Marií Šulcovou, znalkyní Čapkova díla, usiloval o vybudování pomníku Karla Čapka u zámku v Chyši. Uvedenému záměru poskytoval mediální prezentaci. K odhalení Čapkovy busty došlo 28. května 1967.[8]
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Na motivy lidových pohádek napsal Pohádku o Honzovi, která byla natočena v roce 1997 (obsazení: Luděk Munzar, Martin Stránský, Zora Kostková, Antonín Kaška, Tomáš Šolc, Kateřina Vinická, Josef Nechutný, Pavel Pavlovský, Barbora Munzarová, Inka Brendlová, Mikuláš Zindulka, Jakub Krejsa, hudba: Pavel Brom).[9][10]
V roce 2016 a 2018 vyšly na CD detektivky s Sherlockem Holmesem, které pro Československý rozhlas připravil Zbyněk Ungr na základě literárního textu Arthura Conana Doyla. V nahrávkách účinkují: Jiří Tomek, Jaroslav Kuneš, Jiří Samek, Václav Neužil, Zuzana Slavíková, Pavel Pavlovský a další.[9][11]
Členství v odborných organizacích[editovat | editovat zdroj]
Byl členem Svazu československých novinářů, nyní je členem Syndikátu novinářů České republiky, kde zastává pozici v dozorčí radě a také působí v pobočce pro západní Čechy. V roce 2022 vyšel jeho příspěvek ve sborníku této instituce.[12]
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Žije v rodném Dobřívě. S manželkou Jaroslavou, roz. Škvorovou (1933–2023), se kterou se oženil 31. ledna 1959 na Městském národním výboru v Rokycanech, má dvě dcery. Mezi jeho největší zálibu stále patří literatura, jeho osobní knihovna čítá kolem 8000 svazků.[6]
CD nosiče a vydané texty (výběr)[editovat | editovat zdroj]
- Ungr, Zbyněk. Pohádka o Honzovi [zvukový záznam]. Plzeň: Avik, 1997. 1 zvuková deska.
- Doyle, Arthur Conan. Sherlock Holmes [zvukový záznam]. Překlad František Jungwirth a Jan Zábrana. Praha: Tebenas, 2016, 2016. 1 CD audio (78:35).
- Doyle, Arthur Conan. Šest případů Sherlocka Holmese [zvukový záznam]. Praha: Tebenas, 2018, 2018. 1 CD audio.
- Perem, kamerou a mikrofonem: o práci novinářů v Plzni ve druhé polovině 20. století. Plzeň: Syndikát západočeských novinářů, 2022. ISBN 9788087118245
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ KLAUSNEROVÁ, Eva. PhDr. Zbyněk Ungr - Ušknut rozhlasem. Svět rozhlasu: Bulletin o rozhlasové práci [online]. Český rozhlas, 2010-11-11 [cit. 2023-02-28]. Dostupné online.
- ↑ ŠIMÁNKOVÁ, Ilona. Vše bylo tenkrát poprvé. Týdeník Rozhlas [online]. Radioservis, 2013-07-02 [cit. 2023-02-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Osobní archiv Zbyňka Ungra.
- ↑ KLAUSNEROVÁ, Eva. PhDr. Zbyněk Ungr - Ušknut rozhlasem. Svět rozhlasu: Bulletin o rozhlasové práci. 2008, čís. 19, s. 31. Dostupné online.
- ↑ a b Představíme vám dvě rozhlasové osobnosti. Poslechněte si vzpomínky literárního redaktora Zbyňka Ungra a redaktorky zpravodajství, později editorky Českého rozhlasu Plzeň Aleny Kaliánové. Moderuje Květa Bodollová.. www.mujrozhlas.cz [online]. [cit. 2023-02-28]. Dostupné online.
- ↑ a b c ŠIMÁNKOVÁ, Ilona. Vše bylo tenkrát poprvé. www.radioservis-as.cz [online]. Radioservis, 2013-07-02 [cit. 2023-02-28]. Dostupné online.
- ↑ KLAUSNEROVÁ, Eva. PhDr. Zbyněk Ungr - Ušknut rozhlasem. Svět rozhlasu: Bulletin o rozhlasové práci. 2008, čís. 19, s. 32. Dostupné online.
- ↑ Pomník Karla Čapka v Chyši s jeho bustou » Centrum pro dějiny sochařství. www.socharstvi.info [online]. [cit. 2023-02-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Ungr Zbyněk 1933 [online]. aleph.nkp.cz [cit. 2023-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Pohádka o Honzovi - Zbyněk Ungr (audiokniha). Audioteka.cz [online]. [cit. 2023-02-28]. Dostupné online.
- ↑ Šest případů Sherlocka Holmese (MP3-CD). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Perem, kamerou a mikrofonem: O práci novinářů v Plzni ve druhé polovině 20. století - Olga Čermáková [online]. Databazeknih.cz [cit. 2023-02-28]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zbyněk Ungr
